Titulní strana

       Nejstarší historicky doložená zmínka o Mašťově pochází z první poloviny 12. století, kdy dal kníže Soběslav I. mašťovský újezd jako výsluhu Milhostovi. Ten je tak prvním známým držitelem Mašťova. Jeho syn, Milhost ml. z Mašťova, roku 1191 požádal opata Erkenberta z cisterciáckého kláštera ve Valdsasích o vyslání skupiny mnichů, kteří by v Mašťově založili nový klášter a pomohli kultivovat zdejší kraj. Cisterciáci přišli již na jaře příštího roku. Ihned po příchodu byli Milhostem štědře obdarováni - získali celkem 15 českých vesnic, 2 dvorce a důchod z tržního místa. Spolu s nimi do kraje přišla také germanizace.

             Nedlouho po usazení šedých mnichů se začaly objevovat první spory. Milhost, který počítal s tím, že svůj majetek díky cisterciákům ještě znásobí, se nechtěl zcela vzdát vlivu nad darovaným územím, mniši se však nechtěli podřizovat. Čtyři roky trvající při musel rozhodnout až Jindřich Břetislav, český kníže z rodu Přemyslovců, potvrzením konfirmační listiny pro klášter v roce 1196. Ani poté však spory neustaly. Když se pak osecký velmož Slavek z rodu Hrabišiců sháněl po vhodném konventu, Milhost mu své mnichy nabídl. Někteří dějepisci uvádějí, že byli prostě vyhnáni, ať je však pravda jakákoliv, jisté je, že roku 1197 cisterciáci z Mašťova odcházejí a následující rok zakládají nový klášter v Oseku u Duchcova. Sem za nimi táhnou krajané z Německa a zakládají nové osady.